Ohlasy

Časpopis Harmonie 7/2020, Jindřich Bálek

"Hlavní protagonista a zakladatel souboru Jakub Kydlíček vystřídal během koncertu několik zobcových fléten a ještě více výrazových ploch. Od krásně modelovaných kantilén přes barevné proměny a hráčskou virtuozitu až po inteligentní humor. A v jeho projevu jakoby se potkávala zkušenost s operou, s uměleckým vedením různých nástrojů, s improvizací, i s komunikací s publikem."

Klasika+, 11. srpna 2020, Milan Bator

"Kydlíček představil program, který podle mého názoru byl ukázkou optimální dramaturgie, vyladěné do nejmenších detailů. Představil se v citlivé a poučené interpretaci na různé typy fléten ve skladbách pozdního středověku, nechyběly renesanční virtuózní skladby, barokní fantazie a vše bylo završeno současnými avantgardními skladbami, mezi nimiž se vyjímala kompozice Fragmente Makoto Shinohary. Interpret tak především ukázal, že historickou hudbou poznání nekončí, ale že je třeba být otevřený všem hudebním epochám, které přinést něco zajímavého a podnětného"

CONCERTO AVENTINO na festivalu Lípa musica 2018...

"Úvod koncertu nabídl Vivaldiho Concerto a moll, RV 108, ve kterém se představil Jakub Kydlíček v prvotřídní formě. Hned v energické první větě (Allegro) ujistil soubor posluchače o jasné a skvěle vyvážené zvukové představě. V závěrečné větě měl skvělý prostor nechat vyniknout svou interpretační ekvilibristiku. Další skladba ukázala tvorbu florentského mistra Francesca Onofria Manfrediniho. V krásném melodickém začátku jeho Sinfonie IV, op. 2 zazněl lahodný duet prvních a druhých houslí. V sólovém kusu boloňského rodáka Alessandra Piccininiho zase skvěle zahrál na theorbu Marek Kubát."

"I přesto, že akustika sálu byla pro interprety jistě náročná a neodpustila "ani notu", tak se členové ansámblu Concerto Aventino s naprostým přehledem s obtížemi sálu vyrovnali a zanechali silnou hudební stopu v rámci letošního festivalového ročníku." (Klasika+)

Klasika+, 5. srpna 2020, Alena Sojková

"Jakub Kydlíček jako by byl se svým nástrojem srostlý, bylo obdivuhodné, jaké nuance dokáže zobcová flétna vyjádřit, když na ni hraje muzikant, který zná její možnosti a dokonale ji ovládá. (...) JK si získal posluchače svou komplexní a hudebně inteligentní interpretací - od intonace, promyšlené práce s rytmem a souhry s ostatními nástroji po hravost a interpretační nadhled."

Klasika+, repríza opery J. J. Moureta

"V sobotu večer se pěveckých rolí ujali umělci od sólistů Národního divadla Brno po elévy zpěvu. Výbornou oporou jim byl ansámbl Concerto Aventino, soubor specializovaný na provozování evropské hudby 15. ‒ 18. století, který zkušenou rukou řídil Jakub Kydlíček. Ten je rovněž odborníkem na interpretaci staré hudby, a to z pozice hráče na zobcové flétny i dirigenta. Jeho zběhlost v řízení podobných uskupení i žánrů byla znát na první pohled a bezpochyby byla také jedním z pilířů úspěšného nastudování inscenace." (Klasika+)

Opera plus, Gluck - Paride ed Elena na festivalu Smetanova Litomyšl...

"Sólisté měli plnou podporu orchestru zkombinovaného ze souborů Barocco Sempre Giovane uměleckého vedoucího Josefa Krečmera a Concerto Aventino Jakuba Kydlíčka, který operu nastudoval. A udržel souhru v nesnadných podmínkách přírodního divadla, kdy sbor byl navíc umístěný nad jevištěm i za diváky ve výšce nad vzrostlými tújemi. (...) Celkově si tak hudební nastudování udrželo vysokou úroveň." (Opera plus)

Harmonie, festival Olomoucké barokní slavnosti

Fantasticky delikátní byla práce dirigenta Jakuba Kydlíčka s tempem a výrazem - zatímco někde vdechnul hudbě bezstarostnou lehkost a rozvernost, již o pár taktů později mohla hudbu uchvátit ponurá melancholie či ryzí vztek. Udělat drastickou změnu však není nic pozoruhodného, zato dát změně hudební logiku a vnitřní vývoj, to vyžaduje naprosto přesnou představu o konkrétní skladbě, a navíc schopnost přetlumočit tuto představu hudebníkům. Jakub Kydlíček přesně ví, jak využít dynamické a tempové odstíny nejen pro gradaci, ale i pro mnohem komplexnější hudební vyjádření. Neméně působivé bylo také spojení orchestru a sopranistky Lenky Máčikové. Kromě bezchybné intonace a skvělé artikulace zaslouží pochvalu její zvládnutí afektové roviny skladeb, které obzvláště v truchlivějších okamžicích přetékaly emocemi.